JAK JSME ŠLI ZA BETLÉMSKOU HVĚZDOU

Šli jsme za betlémskou hvězdou. Na jihozápad, jak nám radili. Šli jsme tmou, cestou, blátem a polem a s sebou jsme si nesli baterku, kompas a dalekohled. Ta hvězda byla úplně mrňavoulinká. Nakonec jsme byli rádi, že ji nemusíme dál nikam následovat. Ale pak jsme se podívali na měsíc a uviděli Měsíc! V dalekohledu byl hrozně blízko. Tak blízko, až jsme měli dojem, že kdybychom udělali trochu delší krok, dotkli bychom se Měsíce rukou, nebo bychom se mohli po Měsíci proběhnout.

Škoda, že v tom vězí těch mizerných 400 tisíc kilometrů....

PITOMEC NA NÁVŠTĚVĚ

Přišlo mi pozvání ke spřátelené osobě.

Dorazila jsem včas na správnou adresu.

Když jsem vešla, zjistila jsem, že uvnitř je již spousta lidí.

K mému překvapení jsem byla posazena k dlouhému, přebohatě prostřenému stolu.

Všimla jsem si, že všichni kolem jsou svátečně oblečeni, zatímco já mám džíny a tričko.

Dále jsem si všimla, že lidé kolem drží malé, či větší dárečky.

Já mám v baťůžku pouze fotky z dovolené.

Okamžik hrůzy: Lidé začali spřátelené osobě gratulovat.

Otázka pro sebe: Jak slušně a takticky zjistit, co se tady děje?

Naděje: Na druhé straně stolu jsem objevila člověka, kterého dobře znám.

Přisedla jsem k němu a bodře ho oslovila několika veselými, přátelsky důvěrnými větami.

V další vteřině jsem zjistila, že jsem si dobře známého člověka pouze s někým spletla.

A pak...

...jsem se z té strašné noční můry probudila!

HOLOČOČKA

Dnes mám pro čtenáře tři úkoly:

1) Přečtěte si níže uvedenou vývěsní informační tabuli (poutač).

2) Přeložte do lidštiny a vysvětle princip Holočočky.

3) Dotaz: Chtěli byste mít (máte) Holočočku doma?

Foto: Město robotů, 8/2019

SAMA SOBĚ SPAMEM

Říkala jsem si, že se na tomto blogu nějak nic neděje, chtěla jsem cosi připsat, avšak stalo se něco divného - spadla jsem do spamu. Sama sobě. Můj blog mi to oznámil zcela jasně a nekompromisně. Potíž je v tom, že netuším, kam blogové spamy padají, tudíž jsem ani nevěděla, kde se mám hledat, ani jak sama sebe z toho koše vytáhnout.

S poslední nadějí jsem se obrátila na mrtvou schránku poradny. Ta k mému překvapení vstala po třech dnech z mrtvých a oznámila mi, že potíž bude v posledním přidaném obsahu.

Tímto obsahem byla nepříliš zdařilá fotomontáž svatého Václava, Cyrila, Metoděje a mistra Jana před supermarketem, na zmíněném obrázku se zrovna dohadují jestli půjdou koupit rohlíky - viz článek níže.

Fotku jsem odstranila.

A světe div se - blog opět funguje!

Co z toho plyne:

Fakt není dobrý nápad brát všechny svaté na lehkou váhu. Fotka je pryč, už ji neuvidí Václav, Cyril, Metoděj ani Jan ani žádní jiní svatí a už vůbec ji neuvidíte vy. Nikdy. Nikde. A s těmi rohlíky si to tam nahoře musejí nějak dohodnout, je mi to vlastně úplně jedno.

Tak a teď doufám, že se mi podaří tento článek zveřejnit a nezmizí místo toho kdesi ve virtuálním spamovém kontejneru...