JAK JSEM ZE SEBE UDĚLALA PITOMCE

Přišlo mi pozvání ke spřátelené osobě.

Dorazila jsem včas na správnou adresu.

Když jsem vešla, zjistila jsem, že uvnitř je již spousta lidí.

K mému překvapení jsem byla posazena k dlouhému, přebohatě prostřenému stolu.

Všimla jsem si, že všichni kolem jsou svátečně oblečeni, zatímco já mám džíny a tričko.

Dále jsem si všimla, že lidé kolem drží malé, či větší dárečky.

Já mám v baťůžku pouze fotky z dovolené.

Okamžik hrůzy: Lidé začali spřátelené osobě gratulovat.

Otázka pro sebe: Jak slušně a takticky zjistit, co se tady děje?

Naděje: Na druhé straně stolu jsem objevila člověka, kterého dobře znám.

Přisedla jsem k němu a bodře ho oslovila několika veselými, přátelsky důvěrnými větami.

V další vteřině jsem zjistila, že jsem si dobře známého člověka pouze s někým spletla.

A pak...

...jsem se z té strašné noční můry probudila!