PAUZA NA HOUBY

Už to prostě nebudu sbírat.

Když je potkám, budu dělat, že je nevidím.

A aby se nestalo, že je někdo nasbírá a přijde mi je věnovat, vyrazím na cyklovýlet. Pro houby zkrátka nejsem doma. V baťůžku mám pouze pití, pláštěnku a slané sušenky.

A pryč!

Když jsem hodně daleko od domova, konečně sednu na mez a s chutí otevřu krabičku crackerů.

V tom okamžiku zkamením jako Lotova žena.

Co vidím? Na obalu nakreslený hřib!

Není úniku.

Sama sobě vlkem.

Koupila jsem sušenky s houbovou příchutí.