BĚŽKY

Tak. Počasí říká, že máme jaro. Sluníčko svítí, teplota stoupá, děti odhazují bundy a v chodbě stojí moje běžky. Ty běžky se tam dost pletou. Každé ráno i večer je obcházím, nejdou kvůli nim pořádně otevřít dveře a když do běžek nedejbože někdo strčí, jejich pád rezonuje celým domem.

Jenže je pořád ještě únor.

Mám takovou předtuchu.

Dokud se tam ty lyže budou plést a dokud se kolem nich budou všichni pracně protahovat, určitě žádný sníh nenapadne.

Počasí se vrátí ke svému mrazivému normálu až v okamžiku, kdy běžky svážu, odnesu a zaletním (opak zazimování).

Má to cenu?

Nemá.

Já je uklidím a jaro v tahu.

Budu je raději ještě pár týdnů obcházet.

I ty vosky u nich pro jistotu nechám.

To přežiju, i kdybych se měla o ty běžky zabít.